Opylovací kvíz

správná odpověď: b) Živočichové, kteří přenášejí pyl z květu na květ

Opylovači jsou živočichové, která přenášejí pyl mezi květy rostlin, a to typicky při sbírání nektaru nebo pylu jako potravy. Přenesením pylu umožňují opylení, tedy splynutí pylu s bliznou květu, což je nezbytné, aby rostlina vytvořila semena a plody. Rostliny, které se opylují samy, se mezi opylovače nepočítají a pojídání pylu také zdaleka neznamená opylování – důležité je právě přenášení pylu na další květ.

správná odpověď: b) Netopýr, kolibřík, motýl

Mezi opylovače nepatří jenom včely, vosy nebo čmeláci. Ve skutečnosti opylují květy i další zvířata jako například motýli, pakomáři, brouci, ptáci, netopýři nebo dokonce opice. Každý z nich je přizpůsobený jiným druhům květů. Největším opylovačem na světě je lemur, druh opice žijící na Madagaskaru. Lemur pije nektar z velkých květů a při tom se mu pyl zachytí na srsti. Když pak navštíví další květ, pyl přenese dál – podobně jako včela, jen je mnohem větší. Některé rostliny kvetou jen v noci a spoléhají na netopýry, proto mají světlé květy a silnou vůni, aby je snadno našli. A věděli jste, že pakomáři dokážou opylovat květy v chladném a vlhkém prostředí, kde by včely nebo motýli nebyli aktivní? Díky tomu, že existuje tolik různých opylovačů, mohou rostliny růst v různých podmínkách – ve dne, v noci, v teple i v chladu.

správná odpověď: c) asi 600 druhů

Mnoho lidí si při slově „včela“ představí jen včelu medonosnou, která žije v úlech a vyrábí med. Ve skutečnosti je ale v České republice zaznamenáno asi 600 druhů včel, z nichž většina žije volně v přírodě. Patří mezi ně například samotářské včely, které si nestaví úly a nežijí ve velkých společenstvech. Tyto druhy jsou často velmi nenápadné, ale pro opylování rostlin mají stejně velký význam jako včela medonosná. Každý druh se navíc specializuje na jiné rostliny, takže společně zajišťují opylování velkého množství květin. Ochrana včel proto neznamená jen péči o úly, ale také zachování pestré a zdravé krajiny, kde mohou žít i tyto méně známé druhy.

správná odpověď: b) Mnoho rostlin by se přestalo rozmnožovat, snížila by se úroda a došlo by k omezení dostupnosti potravy pro lidi i živočichy.

Výrazný úbytek opylovačů by měl velmi vážné důsledky pro přírodu i pro člověka. Odborníci odhadují, že asi 75 % rostlin na světě je závislých na opylovačích. To znamená, že by se bez nich nemohly úspěšně rozmnožovat a vedlo by to i k drasticky menší úrodě ovoce, zeleniny, kakaa, ořechů i dalších plodin a zároveň k úbytku planě rostoucích rostlin. Následně by chyběla potrava nejen lidem, ale i živočichům, kteří jsou na rostlinách přímo nebo nepřímo závislí. Postupně by se tak narušily celé potravní řetězce a rovnováha v ekosystémech. Úbytek opylovačů by tedy neovlivnil jen několik druhů, ale měl by dopad na fungování celé přírody. Proto je ochrana opylovačů nejen „pomoc pro hmyz“, ale zároveň zásadní investice do naší potravy a zdravé přírody.

správná odpověď:
a) sucho
b) používání chemických prostředků a pesticidů
c) znečištění prostředí
e) nemoci
f) málo kvetoucích rostlin

Opylovači čelí mnoha problémům. Mezi hlavní patří sucho a změny klimatu, které způsobují, že rostliny kvetou méně nebo v jiných obdobích, než opylovači potřebují, a opylovači tak nemají dostatek potravy. Dalším vážným rizikem jsou chemické postřiky a pesticidy, které pro ně mohou být přímo toxické. I nízké množství některých chemikálií může narušit jejich orientaci, snižovat schopnost sbírat potravu nebo dokonce způsobit smrt. Znečištění prostředí, například prach, kouř nebo odpadky, brání opylovačům v pohybu, zhoršuje jejich zdraví a někdy ovlivňuje jejich vnímání květů. K tomu se přidávají nemoci a paraziti, kteří mohou ničit celé kolonie. Všechny tyto faktory dohromady znamenají, že opylovači mají čím dál těžší život, a pokud jim nepomůžeme, může to vážně ovlivnit celou přírodu. Podpora opylovačů proto zahrnuje nejen péči o včely v úlech, ale i zachování zdravého prostředí, dostatek kvetoucích rostlin, omezování chemie a vytváření bezpečných míst pro život hmyzu i dalších opylovačů.

správná odpověď: a) Nejkratší život má trubec, nejdéle žije královna.

Tvrzení, že nejkratší život má trubec a nejdéle žije královna, není úplně pravdivé. Ve skutečnosti mívají nejkratší život dělnice v létě, které jsou velmi vytížené sběrem potravy, stavbou a údržbou úlu a péčí o larvy, a proto se rychleji „opotřebují“. Královna pak skutečně žije nejdéle – může se dožít 2 až 5 let a během svého života může naklást stovky tisíc vajíček. Ostatní informace uvedené v otázce jsou správné: letní dělnice žijí jen několik týdnů, zatímco zimní dělnice, které během chladného období nevylétají a méně pracují, se mohou dožít několika měsíců. Trubci po páření umírají, a pokud se s královnou nespáří, jsou na podzim z úlu vyhnáni. Život včel je tedy velmi různorodý a silně závisí nejen na jejich roli v úlu, ale i na ročním období.